Dne 5.10. Guliver nesložil žádnou zkoušku, nebyl na žádných závodech, nezúčastnil se žádné výstavy.

Dne 5.10. Guliver aspoň 3x nezaštěkal při povelu štěkej, neplazil se mi v mokré trávě, neoznačil předmět dle mých představ, nedíval se na mě po celou dobu chůze u nohy.

Ale 5.10. mě Guliver pokaždé přivítal, když jsem se objevila ve dveřích, odpustil mi, že jsem ho 2x zašlápla, šel se mnou na neoblíbenou vycházku do deště, nezlobil se na mě, že jsem naštvaná, a odpustil mi, že jsem ho sestřelila 5-metrovou flexinou.

5.10. mě Guliverek, stejně jako každý den, milionkrát opusinkoval. Jenom tím chci říct, že mám to nejbáječnější psí stvoření na každý den v životě.